Deník modelky

Dnes, v době internetu, je napsáno snad vše. Stíhají lidé vůbec číst, to, co by rádi? Vždycky jsem si myslela, že bych mohla psát, ale dnes ani nemám proč, co a hlavně jak. Nějak slova nedávají smysl a moje !myšlenky! jsou jaksi vypšklé.

Ale dlouho jsem si říkala, že bych měla psát, co se dějě okolo mě, když fotím, cestuju. Už jen ze srandy, kvůli tomu, že potkávám šílené lidi a baví mne to. Třeba to bude bavit i Vás.

První focení v novým roce. Je mi 29 let. Jak ještě dlouho můžu fotit? Přítelovi furt říkám- už jen poslední dva roky..pcha. už mu to říkám..hm..poslední dva roky:-)Jenže jsem dobrá modelka. Vím to. Nejsem krásná, ale svou práci dělám dobře. Umím anglicky, umím řídit- dostanu se tam, kde mě potřebují relativně včas. Vše si umím zaranžovat a hlavně- práci modelky mě fakt baví. Nejen to, usmívat se vypadat krásně, ale tvořit zajímavý fotky. být součástí a vymýšlet nápady. Můžu se vždy přetrhnout, jak jsem akční, nic není překážka, vše umím, vše vymyslím, vyznám se ve světlech. Ale kdo to ocení? Většinou fotografové sbírají nové ksichty, velký prsa atd. Ale někdy se mi snaha a vášeň vyplatí. Nikam se necpu, jako ostatní aktový modelky z Čech.Třeba taková Denisa Straková...no, to je samé- Denisa in Singapur!!! Denisa in Tokyo! Slyšme! Hvězda se blíží!Veřejně známa osobnost...huraaaa! Bookujte, piště, nestyďte se! Jsem všude, jsem tu pro Vás! ano, můžeš to být i ty...Mám ty nejlepší reference, které mám napsaná všude..."ano, Denisa, je nejlepší modelka,se kterou jsem pracoval....Henrich" Bože...chci tohle? Dnes jsi bez reklamy nic, když se nestane nějaká náhoda. Denisa podle mě tráví celý dny tím, že se vychvaluje, vnucuje, ukazuje a přesvědčuje všechny, že je ta nejlepší. A funguje to. Ale mne se chce z toho blejt a nikdy tohle dělat nebudu. Na facebooku si hlídám, abych neměla víc jak 300přátel.Můj pracovní instagram má své fanoušky a nikomu nic nevnucuju. Fotky postuju jen ty dobre a ne moc často. Věřím a vídím, že fotografové maji rádi  neokoukané tváře. Denisa si myslí, že čím víc se bude ukazovat, tím bude slavnější, ale neni to pravda. Nejen já jsem si ji musela bloknout, protože ona je typ osoby, co se vnucuje a vychvaluje, ale sama nepochválí.Sbírá lajky pro svoje ego, ale sama nezmáčkne ten čudlík, aby někomu udělala radost. Takže z těhle lidí se mi chce blejt a tihle lidi, jsou většinou má konkurence. Není to jen Denisa, je jich víc.

No nic, já si svoji práci hledám jinak, mám svuů system a funguje už dlouho. Mám práce dost. První focení letos jsem jela do Mnichova. Focení v pětihvězdě bylo super! Z fotografa Petra Heidela, http://peterheidel.zenfolio.com/, se vyklubal skvělej fotograf, co fotí černobíle s denním světlem.Tři hodiny utekly jako voda. Většinou, když potkám zazobance, je to namachrovanej blb, ale tenhle Peter byl otec dvou dětí, co rozhodně nemyslel, jak sbalí modelku, ale přemýšlel nad tím, jestli udělá krásnou fotku. Neměl foťák jako ostatní boháči- velký drahý objektivy, co největší!Čím větší foťák, tím lepší fotograf:-) haha. To je jako s penisy..no nic. Blbost, samozřejmě. Peter měl Leicu.Malej foťák za 10000euro. Fotky ukážu, až mi je pošle.Doufám, že jen nekacel, že byl ze mě nadšenej. Hodně foťaků vzdychá, jak jsem byla úžasná a pak už se neozvou. U tohohle by mne to mrzelo.

Z pětihvězdy do penzionu. Hm. Hrůza. přes Booking.com hotel. Prej 16m čtvereční.pcha! to tak. Ach jo, ještěže fotograf byl nějakej metlošák, co jen potřeboval fotky na přebal desky. Ukazoval mi, ať předvedu naději, lásku, volání o pomoc...no zkrátka práce modelky je někdy o herectví. Vypadala jsem strašně, bylo tam strašný světlo, na fotkách jsem vypadala jako cedník, když mi světlo vytáhlo póry. Ale jako profík vím, že nemá cenu šílet. když se přestanete líbít sama sobě,přestanete se cítit dobře, nebudete exhibouš a už vůbec ne modelka:-)

Večer mi přivezla dodávková služba jídlo bez příboru, asi proto, že jsem dala malé dýško? euro je málo? asi jo..ale donutili mě si objednat přinejmenším za 12 euro...takže jsem jídlo jedla ..no radši to nebudu popisovat jak.

Ráno jsem vstala a zjistila, že nemůžu hnout s kolenem. Co se stalo? dělala jsem v noci něco , o čem nevím? Možná jsem jen nastydla. U topení byly vyndane regulatory tepla, takže v pokoji bylo dobrých 15 stupnu. Rychle pryč.Dnes mám tři focení. Záhul. První fotograf je sympatak, bez holky, říká že je stydlivej, ale vubec tak nevypada...trik???Možná holky letí na stydlouny..já třeba jo. Ale jednoho doma mam, takže smula. Další fotograf..no, s tím fotím po čtvrte. Má rád, že jsem prdlá, vymýšlím koniny a může se se mnou bavit. Každou návštěvou je lepší a lepší...Bohužel uprostřed focení mu volá žena, že ji umřel otec. Slyším, jak brečí do telefonu.On drží kamennou tvář, německy říká, že za chvíli prijde..nemůže dát najevo emoce.Položí sluchátko a je mu trapně a smutno. Začnu se balit a říkám, že to dofotíme jindy, i když vím, že do Mnichova jen tak nepřijedu. Říkám, ať jsou silní, nevím, co mám říct anglicky...jak se přeje upřímná soustrast. Je mi ho líto a jeho ženy ještě víc. Ale jak si říct o peníze? Dopredele v takovýhle chvíli myslím na prachy. Jsem hrozna, ale je to má práce. Nakonec se domluvíme, že mi zaplatí polovinu času, což je logické, když jsme fotili polovinu.

Přijela jsem do svýho hotelu a čekala na posledního fotografa. S tímhle jsem se domlouvala už dva roky. Nikdy to nevyšlo, takže jsem od toho moc nečekala. Byl to fetishista na nohy. Fotil boty a nohy, když se holka sprchuje nebo máčí nohy ve vodě. Točil si chvíle, kdy se boty naplnily vodou a přetékaly ven. Zajímalo mě to, tyhle fetishe jsou prostě bomba! nejenže se nemusím svlekat, ale poznáš člověka, co je prostě jinde a ty se ho snažíš pochopit.

Přišel mladej chlap, byl trochu nervozní..nojo, tihle bejvaj. Myslí si, že jsou Ťuk Ťuk a stydí se za to, že mají rádi tohle. Začnu se nenuceně bavit, že je super, co má rád a proč to má rád a kdy na to přišel, říkám, že sbírám fetishe pro můj průzkum, což může být pravda...usmívá se a vypráví.Stejně ale nechápu, proč to má rád a co je na tom sexy, ale neva. Lezu si oblečená do vany a plním botu vodou. Foťak je dost přísnej na boty. Přinesla jsem osm párů a líbí se mu jen dva páry..do toho ten strašnej hotel...no, loučím se s domluvenými penězy...Ale snažím se blbnout, vylejvat vodu a hrát si, fantazii mam velkou.Vody na podpatek, na špičku, zvuky šplouchaní, čvachtání...je nadšenej. Za hodku a půl mi dává domluvené peníze a letí na bus.Já si dávám flašku vína a chatuju si se ségrou, píšu ji, že jsem udeřila na bratrance jestli je gay, když neustále postuje fotky svého přítele. Já si to teda myslím už dlouho, ale náš děda ho zbožnuje...Má s ním velké plany a ja si myslím, že by mi to měl říct. Napsala jsem mu celkem hezkou zprávu, ale neodpověděl mi. Vyhodím si ho z přátel, už jen protože mě tolikrát naštval svou povznešeností a nafoukanosti. Uhodila jsem na něho schválně, říkala jsem si, jestli mi neopdoví, dává mi najevo, kde mě má. Takže já ho taky šoupnu někam. To je fér.

Ráno poslední focení. Předtím nákupy..noha bolí jako čert. Sedám si na pohovku uprostřed centra a pak až si všimnu staré paní v kolečkovém křesle. Vedle ni sedí asi jeji dcera, která ji drží za ruku a obě se usmívají. Mlčky. Asi šly na nákupy a já si říkám, jestli s moji mamkou taky takhle budem jednou sedět a já ji budu držet za ruku. Ted nejsem schopna ji ani obejmout.V rodine prostě nejsme objimaci. Paní se na mě podívá a já se usměju...nevim, dojímaji mě staří lide, ale jsem za to naštvana...neni na nich nic dojímacího...dojímaní je pro slabochy a staří lidé jsou hustí a dobří a silní, že tohle všechno přežili a dožili. Trochu se zastydím, že úpím kvůli tomu blbýmu kolenu. Když se podívám na tu paní v křesle. Odjiždějí a já odchazím na poslední focení.

Martin je foťák, který mne kdysi oslovil sám. Fotím s ním potřetí. Je to trochu držgrešle.Ale co. Dnes je teda úplně mimo. Chce stihnout všechno, co si naplánoval a poletuje jako korouhvička, nafotí tři fotky a zase mění světla..nelíbí se mu to, je zpocenej...Snažím se ho uklidnit, ale pamatuju si, že byl vždy takovejhle..Ale ne tak moc. Možná pije moc silný kafe. Dostal novou práci a žije v Mnichove půl roku. Fotil s jednou kámoškou, která si stěžovala, že ji nehcal hodinu čekat v dešti a pak ji chtěl ještě dát o hodku míň peněz.Je to pravda, ptám se ho? Zaskočila jsem ho a je vidět, že ho to mrzí...ne není, dal jsem ji méně, protože mi zrušila focení  a slíbila, že příště to bude za půlu.Čekala na mne kvůli tomu, že přijela dřív než měla a já ji blbec zaplatil oběd, co si mezitím dala...takže kde je pravda? každej si svoji pravdu vidí jinak..Nejlepší je věci řešit na místě, což taky není jednoduchy, páč nechcete přijít o kontakt. Takže radši budete milá modelka..Já ale přestala bejt. Asi, že se blíží můj důchod, jsem prostě přestala bejt milá. Taky kvůli tomu přicházím o práce a česká komunita fotografů mne nemusí. No a co. Nebudu falešná jako oni. A pak se uvidí.

Čtyři hodiny řízení v autě utekly , až na moji nohu. Našla jsem skvělý audioknihy a přemýšlela jsem. Mám týden volna. Hodlám si ho užít. Přístí zástávka Belgie.